Brno je rájem pervitinu, ukázal rozbor splašků

Brno je rájem pervitinu, ukázal rozbor splašků

 

Že v Brně vede metamfetamin, potvrdil aktuální test splaškových vod, do kterých se zbytky drog dostávají přes trávicí soustavu člověka.

 

Brno se ve studii Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) ocitlo v množství pervitinu mezi šesti desítkami zkoumaných evropských měst na čtvrtém místě.

 

Předstihly ho ještě České Budějovice, nejvíce stop této drogy ve splašcích bylo objeveno v německých městech Chemnitz a Erfurt.

 

O oblibě pervitinu v Brně ví společnost Podané ruce, která pomáhá také drogově závislým, i bez testů odpadních vod. Podle analýzy, kterou zpracovávala pro magistrát, je v Brně až 1 900 pravidelných a dlouhodobých uživatelů drog a až osmdesát procent z nich užívá právě pervitin.

 

„Faktem je, že pervitin je v našem regionu dominantní zneužívanou nelegální návykovou látkou,“ potvrzuje vedoucí této služby Petr Blažek. Důvod? V zásadě jde o kombinaci snadné dostupnosti a účinků, ale i jakési tradice, pervitin se v Brně užívá dlouhodobě.

 

Kontaminace pitné vody nehrozí

 

Na analýze přítomnosti drog v odpadních vodách úzce spolupracovaly Brněnské vodárny a kanalizace (BVK), ačkoliv jim legislativa povinnost sledovat tyto parametry neukládá. Metabolity (malé molekuly) drog se celosvětově nacházejí v povrchových zdrojích vody – logicky nejvíc v řekách pod velkými městy. Lidé se ale nemusí bát, že by se „drogové vody“ napili.

 

„V oblasti možného výskytu drog v pitné vodě je situace pro brněnskou vodárenskou soustavu velmi příznivá, jelikož za standardní situace je zhruba 91 procent dodávané pitné vody z podzemních zdrojů v Březové nad Svitavou a 9 procent dodávané vody tvoří upravovaná voda z chráněné vodárenské nádrže Vír ležící na horním, neznečištěném toku řeky Svratky,“ vysvětluje mluvčí BVK Renata Hermanová.

 

Vědci ve vzorcích splaškové vody hledali i zbytky kokainu, ten ale podle výsledků v Brně „nejede“, a město tak skončilo až na posledních místech. Přední příčky v tomto případě obsadila především města na západě a jihu Evropy.

 

Zkoumána byla i droga MDMA, prodávaná na černém trhu jako extáze, tu obsahovaly v nejvyšší míře splašky z Amsterodamu. V tomto sledování Brno obsadilo 21. příčku a předstihlo tak třeba Brusel nebo Oslo.

 

Studie EMCDDA se zabývala také tím, v jakých dnech se drogy ve splašcích objevují nejčastěji. Taneční droga extáze vede o víkendech, ostatní po celý týden zhruba stejně. Sledován nebyl heroin, ten je ale podle Blažka v Brně hned za pervitinem.

 

Počet nasbíraných stříkaček roste

 

„Rozebrat“ drogovou scénu se nyní pokoušejí i specialisté celní správy ve spolupráci s brněnskými strážníky. Při akci Jehla společně sebrali během jediného dne z brněnských ulic 296 injekčních stříkaček. Zbytky jejich obsahu nyní poslouží pro chemickou analýzu.

 

Ta by měla ukázat nejen to, jaké drogy se v Brně užívají nejvíc, ale hlavně odkud pocházejí. „Odeslali jsme je do speciální laboratoře v Praze. Chtěli bychom zjistit třeba to, jestli jsou to drogy tady vyrobené, nebo sem mohly být dovezené,“ uvedla mluvčí jihomoravského celního úřadu Lada Temňáková s tím, že výsledky by mohly být do měsíce.

 

Co do množství je už ale trend jasný – roste. Už loni našli strážníci v ulicích Brna použitých injekčních stříkaček rekordní počet – přes dva a půl tisíce, o 200 více než předchozí rok. Nejčastěji v ulicích Husovická, Svitavská a Svitavské nábřeží, dále v Zábrdovicích, ale nově třeba i v centru na Mendlově náměstí.

 

A kdo v Brně bere drogy? Podle studie Podaných rukou více než polovina uživatelů žije bez stabilní střechy nad hlavou, třetinu tvoří ženy.

 

K drogám se často přidávají i další existenční problémy, třeba diskriminace v oblasti vzdělání a práce. Narkomani se v Brně odhadem podílejí na 38 procentech zjištěných a 22 procentech objasněných trestných činů. Nejčastěji krádežích.

 

Ve vyloučených lokalitách, především v oblasti Cejlu na hranici městských částí Brna-střed a Brna-sever, kromě pervitinu a heroinu „frčí“ také marihuana. A ačkoli problém drog na těchto místech není z podstaty etnický, nelze tento rozměr přehlížet.

 

„Etnicita prohlubuje diskriminaci a sociální vyloučení, což zpětně přispívá k jeho negativním dopadům v podobě zvýšené míry užívání drog,“ podotýká Blažek. Služby, které nabízejí třeba právě Podané ruce, jsou ale v této komunitě přijímány jen vlažně.

 

Zdroj: https://brno.idnes.cz/brno-pervitin-rozbor-splasku-d2q-/brno-zpravy.aspx?c=A180323_391208_brno-zpravy_krut



Napište nám






Souhlas se zpracováním osobních údajů dle zákona 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

Odborně Vám poradíme a vyřešíme Váš problém s vodou