Voda jako velký problém

Voda jako velký problém

Už je to tak: voda je problémem přítomnosti, tím více s ní budou starosti v budoucnu. A nejde jenom o zemědělství, ale i o všechny ostatní oblasti lidské činnosti. Všichni volají: je třeba zadržet vodu v krajině, aby zbytečně neodtékala. Jsme v tomto směru v centru Evropy. Řeky nás opouštějí ve směru na sever a na jih, ale odnikud nic k nám nepřitéká. V tomto příspěvku se nechystáme psát odborné pojednání. Pouze nás zajímá, ve které době vznikla rozhodující vodní díla, bez nichž si nedovedeme představit současnost.

 

A nelze jinak než začít velkými stavbami na Vltavě, takzvanou Vltavskou kaskádou. Těsně po druhé světové válce jsme zde měli pouze dvě menší přehrady: na dolním toku Vltavy Vodní elektrárnu Vrané, dokončenou v roce 1936, a Štěchovice, uvedenou do provozu v roce 1945. Ale nejenom představy o tom, co bude následovat, zde samozřejmě existovaly. Jak jinak bychom si mohli vysvětlit, že obrovský stavební ruch v tomto směru začal již v roce 1951. Bohužel, prameny dostupné pro tuto publicistiku, o tom nepojednávají. Ale výsledky příštích desetiletí svědčí o tom, že se zde dělo něco významného.

 

Vodní díla Vltavské kaskády mají národohospodářský význam v oblasti energetiky, vodárenství, jako ochrana před zavodněním, v oblasti plavební a rekreační. Pro svoji technickou i estetickou úroveň dodnes vzbuzují obdiv nejenom doma.

 

Výstavba vodních nádrží pokračovala i po dokončení Vltavské kaskády. Něco málo zde již bylo z doby předválečné, vše ostatní vzniklo v dalších desetiletích. Vodních nádrží ve velikosti nad sto hektarů mimo Vltavskou kaskádu bylo od třicátých let do poloviny let devadesátých postaveno celkem 33, z toho do roku 1950 pět. V období let 1951–1989 jejich počet činil 26 a v devadesátých letech to byly dvě přehrady.  Mezi odtékající řeky nádrží patří Dyje, Želivka, Ohře, Rozkoš, Moravice, Odrava, Jihlava aj. Mimo to zde existuje více než 70 nádrží menších než 100 ha. Dovedeme si dnešek představit bez těch to vodních děl?

 

Až na malé výjimky to vše bylo postaveno v letech 1951–1990. Chcete lepší důkaz o velkém přínosu socialistického období i v tomto směru?  Investice vložené do těchto děl byly ohromné, a to v době, kdy socialistická ekonomika nabírala první dech. A protože to bylo období i výstavby průmyslových závodů, rozvoje zemědělství, není pochyb, že ekonomika prosperovala. Díky členům Katedry ekonomické statistiky na VŠE v Praze máme dosud podle současné metodiky porovnávání vývoje hrubého domácího produktu srovnatelné statistické údaje již od roku 1970. Období let 1970–1990 bylo úspěšné: HDP se zvýšil téměř o 70 procent. Problémy ekonomiky měly spíše strukturální povahu. Věřme, že brzy budeme mít srovnatelnou řadu delší o dalších dvacet let. Ano, ano, je třeba posuzovat minulost kriticky, ale objektivně.

 

Dimitrij CHOMA, Josef ŠENFELD

 

zdroj: http://www.halonoviny.cz/articles/view/46775856



Napište nám






Vyplněním poptávkového formuláře za účelem získání nabídky společnosti Profivod s.r.o. dáváte souhlas ke zpracování osobních údajů uživatele ze strany Profivoda, které je nezbytné pro plnění smlouvy nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy mezi Profivoda a uživatelem. Profivoda zpracovává osobní údaje převzaté od uživatele prostřednictvím webu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů neboli General Data Protection Regulation (dále jen „GDPR“) výlučně za účelem výkonu své podnikatelské činnosti – nabídky, prodeje a dodávky svých výrobků a služeb, do odvolání souhlasu uživatele zaslaném mailem na adresu: info@profivoda.cz, a to při zachování veškerých práv uživatele, jakožto subjektu údajů, zejména dle čl. 12 - čl. 23 GDPR.

Odborně Vám poradíme a vyřešíme Váš problém s vodou



  • 30. 10. 2018

    Na novou studnu se od ledna počká

    Na novou studnu se od ledna počká až o půl roku déle, přibylo papírování

  • 25. 10. 2018

    Výskyt koliformních bakterií ve vodě

    Koliformní bakterie se dostávají do vody především ze septiků a městské kanalizace. Dále se mohou do vody dostat splachem odpadů ze zemědělství. Koliformní bakterie mohou vznikat i ve studních rozkladem listí či jiného biologického materiálu. 

  • 4. 10. 2018

    Mikroplasty v pitné vodě zůstávají i po úpravě, zjistili vědci

    Drobné plastové částice, které se do řek a nádrží dostávají hlavně z odpadních vod, nedokážou úpravny pitné vody zcela odstranit. 

    Ukázal to výzkum vědců z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR, kteří mikroplasty našli ve vzorcích ze tří úpraven.