V půdě je vyšší množství pesticidů než v dobách socialistického zemědělství, varuje hydrogeolog Datel - Profivoda

V půdě je vyšší množství pesticidů než v dobách socialistického zemědělství, varuje hydrogeolog Datel

V Česku je nejhorší sucho za 500 let, trpí jím 98 % území. Přesto podle hydrogeologa Josefa Datla patříme mezi evropské státy, kde zatím nejsou problémy s vodními zdroji. Neplatí to ale v celé zemi, v některých oblastech Česka je situace kritická, upozorňuje.

Mezi suchem ohrožená území patří jižní a střední Morava, Olomoucko, střední Polabí i severozápadní Čechy. „My máme naprosto minimální zdroje vody, která by na naše území přitékala. Veškerá voda, kterou tady máme, je původem ze srážek. A právě na jižní Moravě, kde je situace nejvyhrocenější, se dostávají dohromady nižší srážky a vyšší teploty a na povrchu tak zůstává méně vody,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus.

Nedostatek srážek se negativně projevuje také na klesající hladině podzemních vod, které jsou na dešti závislé. Čím níže je hladina podzemní vody pod terénem, tím méně vody je pak ve vodních tocích, pramenech, a také ve studních. „Tady je určitým způsobem řešení prohloubení studní. Naprostá většina studní je pro drobné odběry vody dobře použitelná při hloubce 1,5 až 2 metry,“ říká hydrogeolog.

Problém může nastat v husté zástavbě, kde je studní mnoho vedle sebe. „Tam jde o bilančně napjatá území. To znamená, že odběry se blíží a někde překračují množství vody, které se v tom území tvoří právě vsakem ze srážek,“ dodává.

Dotace podzemních vod

Stavu podzemních vod se Datel věnuje 40 let. Jak se za tu dobu situace v Česku změnila? „Velmi výrazně. Když jsem v 80. letech hydrogeologii studoval, bylo hlavní náplní oboru vyhledávání vhodných vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva. V 90. letech se důraz přenesl na znečištění vod, protože klesla spotřeba a nebyl tlak na nové vodní zdroje.“

„V poslední době se obor opět začíná proměňovat, protože v souvislosti s klimatickými změnami a stále častějšími obdobími sucha se začínáme zabývat nedostatkem vody v krajině,“ popisuje.   

Právě zajištění dostatečného množství vody v krajině se musí podle něj stát prioritou. „Pokud tam chceme vodu zadržet, musíme nějakým způsobem zachytit přívalové deště. Nejlépe vsakováním do vhodných geologických struktur. Měly by se k tomu využít i stávající technologie umělé infiltrace a v dubnu byl spuštěn projekt Řízená dotace podzemních vod,“ připomíná.

Zranitelné oblasti

Vodu v krajině ohrožuje nejen sucho a klimatické změny, ale také zemědělci. „Výrazně stoupá množství používaných hnojiv, množství pesticidů. Dnes se dostáváme na hodnoty, které jsou vyšší než hodnoty socialistického zemědělství před rokem 1989,“ upozorňuje Datel.

„A je to i otázka pěstovaných plodin. Máme tady plodiny, které si vyžadují vysoké dávky hnojiv, pesticidů a podobně. Například kukuřice, řepka a podobné plodiny, které paradoxně nepotřebujeme pro výrobu potravin, ale jsou to záležitosti, které zemědělství zajišťuje pro jiné resorty,“ popisuje.

Česko podle něj na základě směrnice Evropské unie vymezilo takzvané zranitelné oblasti. „To jsou oblasti, kde je intenzivní zemědělství a kde dochází k transportu hnojiv do povrchových nebo podzemních vod. V těchto oblastech platí přísnější podmínky pro hospodaření. Jejich rozlohy se ale příliš nezmenšují, spíše naopak,“ konstatuje hydrogeolog Josef Datel z Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Zdroj: irozhlas

Kontaktní formulář

Zavolejte si o konzultaci komplexního řešení vody

Novinky ze světa vody