Voda opět zdražila. Kvůli nákladům společností i pandemii koronaviru

Ceny za vodné a stočné jsou dlouhodobě nahoru. Průměrná cena za kubík tak pro letošní rok přesáhla částku 90 korun. Viníkem jsou rostoucí náklady vodárenských společností. A nezanedbatelný podíl na tom má i pandemie koronaviru.

Domácnosti, které jsou připojené na veřejný vodovod a kanalizaci, mají 24 hodin denně 7 dní v týdnu ve svých domovech dostupnou kvalitní pitnou vodu. Vedle toho jim je samozřejmě také odváděna odpadní voda, která se před návratem do přírodního koloběhu čistí. A k tomu, aby to všechno fungovalo, je nutné zajistit chod velmi rozsáhlé infrastruktury, přičemž náklady jsou čím dál tím vyšší.

To se projevuje v setrvale rostoucí ceně za vodné a stočné. Pro představu, zatímco v roce 1995 byla podle údajů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) průměrná cena za vodné a stočné jen necelých 20 korun za metr krychlový, v roce 2000 to bylo něco málo přes 30 korun. O deset let později to byl již dvojnásobek a v současné době už je to skoro trojnásobek. „Průměrná cena vody v roce 2020 byla 88,99 korun, pro rok 2021 je 93,18 korun,“ říká Petr Novák z portálu Skrblík.cz.

Ceny pro letošek tedy opět o něco vzrostly. Navzdory tomu, že loni v květnu došlo ke snížená DPH u vodného a stočného z 15 na 10 procent.

O kolik šla cena nahoru

Analýza všech vodárenských a kanalizačních společností, které jsou členy SOVAK ČR, vykazuje nárůst cen vodného a stočného v průměru o 4,06 korun. „Již několik let se nejnižší cena vodného a stočného vyskytuje v Krnově, naopak nejvíce letos zaplatí ve Frýdlantu,“ říká Michaela Vojtěchovská Šrámková ze SOVAK. Za kubík vody tak letos obyvatelé Krnova zaplatí 56,10 korun. Ve Frýdlantu pak kubík vody přijde na více než 126 korun.

V Plzni došlo pro rok 2021 k navýšení ceny o 4,56 procenta, za metr kubický tu tedy zaplatí téměř 99 korun. V Praze cena rostla o 7,9 procenta na 101,60 korun. V Ústeckém a Libereckém kraji, kde působí Severočeská vodárenská společnost (SVS), se cena zvýšila o 5,9 procenta na 104,77 korun za metr krychlový vody. „V číslech to znamená, že dodání a odkanalizování jednoho litru pitné vody stojí o 0,6 haléřů více, než kolik to bylo v roce 2020,“ říká Mario Böhme, tiskový mluvčí SVS.

Pokud bychom tedy vzali průměrnou spotřebu, která je kolem 90 litrů na osobu a den, pak například v Ústeckém a Libereckém kraji zaplatí 269 korun měsíčně na osobu. Také průměrný Pražan podle údajů Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) utratí za vodné a stočné měsíčně přibližně 270 korun, což je zhruba 9 korun denně.

Letošní cenu vody ovlivnil covid-19

Prvků, které se do konečné ceny za vodné a stočné promítají, je opravdu mnoho. A nyní se k nim přidal ještě jeden nový, dost významný. „K navýšení oproti roku 2020 dochází zejména v souvislosti s dopadem koronavirové krize, kdy klesá množství spotřebované pitné vody i vypouštěné odpadní vody, přičemž ale fixní náklady zůstávají,“ vysvětluje Dana Veselá, tisková mluvčí Vodárny Plzeň.

Také v Praze došlo k ohromnému propadu fakturovaných objemů, na které se rozpočítávají regulované náklady. „Pokles spotřeby postihl hlavní město nejvíce z celé České republiky, neboť krize covid-19 vyhnala z Prahy turisty, dojíždějící studenty i pracující a zásadně omezila veškeré ekonomické aktivy,“ popisuje Tomáš Mrázek, tiskový mluvčí PVK.

Finance navíc si vyžádala také různá bezpečností opatření, která musely vodárenské společnosti udělat kvůli covidu-19 ve svých provozech, aby se nezastavily stavební práce, nepřerušila se dodávka pitné vody a zákazníci netrpěli žádným nepohodlím. Například v rekonstruovaných objektech je třeba oddělit pracovníky staveb od pracovníků provozních (mytí, WC apod.). „Náklady vyžaduje také náročnější IT infrastruktura, vybavení ochrannými pomůckami a další,“ dodává Böhme.

Fixní náklady

A pak jsou zde samozřejmě stálé náklady, kterým se nedá vyhnout. Jednou z hlavních položek je cena surové vody (příjem státu, nebo podniku povodí podle toho zda se jedná o vodu podzemní, či povrchovou).

„Patří sem rovněž náklady na její čerpání, úpravu a následnou dodávku pitné vody ke spotřebiteli, odvedení a vyčištění odpadní vody, vypuštění vyčištěné odpadní vody do recipientu, likvidace dodatečných odpadů,“ vyjmenovává další položky Vojtěchovská Šrámková. Počítat je třeba také se mzdovými náklady.

Do navýšení cen pro letošní rok se promítl rovněž předpoklad, že porostou náklady na elektrickou energii a chemikálie pro výrobu pitné vody, náklady na likvidaci kalů z čistírny odpadních vod.

Bez investic by to nešlo

Obrovské sumy samozřejmě vodárenské společnosti vydávají na financování a obnovu technologií, vodovodních i kanalizačních potrubí a další investice.

SVS loni vynaložila v roce 2020 na rekonstrukci více než 1,45 miliardy korun a dalších 334 milionů šlo na potřebné opravy. A obdobné finanční objemy jsou alokovány i na letošek, kdy SVS zahajuje 175 nových investičních akcí. Vodárenská infrastruktura v severních Čechách totiž čítá na 1 000 vodojemů, 60 úpraven pitné vody, téměř 200 čistíren odpadních vod a 13 tisíc kilometrů vodovodního a kanalizačního potrubí – to je jako vzdálenost z Česka do Chile.

Velké akce dělá i Vodárna Plzeň. Největší její loňskou investicí byla stavba retenční nádrže Vinice za zhruba 190 milionů korun a vybudování kanalizace v plzeňské Lhotě za více než 160 milionů korun. Pro letošní rok se počítá druhou etapou odkanalizování Lhoty a rekonstrukcí Roudenského sběrače. 

„Obě tyto akce podpořila dotace z EU, a to z operačního programu životní prostředí,“ uvedla Veselá. V případě retenční nádrže Vinice jde o zhruba 111 milionů korun a v případě kanalizace ve Lhotě přibližně o 89 milionů korun. Další vodárenské investice Vodárny Plzeň půjdou do obnovy a rekonstrukcí stávajících kanalizačních stok a vodovodních řadů (více než 100 milionů korun).

V metropoli představuje velkou investici úpravna vody v Podolí, která letos bude po rekonstrukci opět připojena do sítě. Pro letošní rok dosáhnou v Praze investice do nutné vodohospodářské obnovy výše 2,4 miliardy korun. „Objem investic bude případně navýšen, pokud vývoj fakturace vodného a stočného bude příznivější než v roce 2020,“ doplňuje Mrázek. Další 1,3 miliardy korun pak PVK vloží do oprav a údržby.

Kromě toho podle Vojtěchovské Šrámkové v posledních letech významně stoupá potřeba investic do ochrany vodohospodářské struktury proti kyberútokům.

A nároky se zvyšují i na samotnou vodu. Tak, jak narůstají znalosti například v oboru analytické chemie, úměrně tomu se navyšují požadavky v oblasti kvality vody, třeba co se týká odstraňování metabolitů agrochemikálií.

Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/voda-vodne-stocne-cena-koronavirus-covid-19-vodovody-a-kanalizace.A210204_135400_viteze_daja

Vrtaná studna na klíč

Domovní čov

Kontaktní formulář

Zavolejte si o konzultaci komplexního řešení vody

Novinky ze světa vody